Modlitba není žádné magické zaříkání nebo prosba o cosi ve smyslu něco za něco (do ut des), nýbrž pokus o rozmluvu s bohem. Modlící se člověk se ovšem vztahuje k bohu nejenom sám, ale také mezi ostatními lidmi a spolu s nimi v rámci mystického těla církve (putující tady a teď i vítězné na věčnosti). Modlitba mé tedy jednu stránku čirého, subjektivního výronu duše k bohu a druhou stránku zjevné, navenek viditelné a slyšitelné formy. Modlitby se tudíž zvnějšňují typově podle okolností (za někoho či za něco) nebo heortologicky podle událostí (k jednotlivým svátkům církevního kalendáře). A tak je lze vyjmout z nitra člověka a zaznamenat do vnější paměti knih.

Modlitební knížky pozdního středověku a raného novověku pak vykazují jednak obecné rysy dobové módy jednotlivých svátků či světců, jednak zvláštní rysy svých pořizovatelů a uživatelů. Toto se projevuje v jejich písařském provedení a výtvarné výzdobě (formě), ono v jejich složení (obsahu). V důsledku toho je menší jejich historicko-faktografický význam (quis, quid, quando, ubi, cur, quem ad modum, quibus adminiculis) než význam v rámci dějin idejí či dějin mentalit.

Související prameny

• Modlitby
  • Hodinky a modlitby (Horae et orationes)
• Sborník převážně českých textů
• Oficium za zemřelé, modlitby, životy svatých
• Modlitební kniha z utrakvistického prostředí
• Modlitby
• Modlitby; Rozjímání; Oficium o umučení Páně; Legenda o deseti tisících rytířů
• Hodinky, traktáty, modlitby
• Modlitební kniha Jana z Rožmberka
• Modlitby
• Sborník husitských modliteb
• Hodinky, modlitby
• Modlitby zejména pro osobu ženskou
• Traktáty a modlitby
• Písně a modlitby
• Mariánské hodinky
  • Mariánské hodinky latinské
• Mariánské hodinky
• Mariánské hodinky české, modlitby
• Mariánské hodinky české – fragment
• Milíčovy modlitby